Blackburn Buccaneer

Buccaneer
Určení	taktický bombardér palubní útočný letoun
Původ	Spojené království
Výrobce	Blackburn Aircraft Hawker Siddeley
Šéfkonstruktér	B. P. Laight
První let	30. dubna 1958
Zařazeno	17. července 1962
Vyřazeno	30. března 1994
Charakter	Vyřazen
Uživatel	Royal Navy Royal Air Force South African Air Force
Vyrobeno kusů	211[zdroj⁠?!]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blackburn Buccaneer byl britský palubní útočný a taktický bombardovací letoun, zařazený do služby od roku 1962 u Royal Navy i Royal Air Force. Ve své době a kategorii je považován za jeden z nejlepších strojů vůbec. Navržený a vyráběný byl zpočátku společností Blackburn Aircraft v Brough, ale později byl známý i jako Hawker Siddeley Buccaneer, protože se firma Blackburn stala součástí Hawker Siddeley Group, nicméně tento název je vzácný.

Buccaneer byl původně navržen v reakci na konstrukční program sovětských křižníků třídy Sverdlov. Místo stavby nové vlastní floty mohlo královské námořnictvo k útoku na tyto lodě použít stroje Buccaneer tím, že se přiblížily v nízkých výškách pod radarovým horizontem lodi. Buccaneer mohl zaútočit pomocí jaderné pumy nebo konvenčních zbraní. Aby se zvýšila jeho schopnost přežít proti modernějším lodním protiletadlovým zbraním, byla později zamýšlena i výzbroj protilodními střelami krátkého dosahu.^[1]

Do služby u Royal Navy vstoupil Buccaneer v roce 1962. Počáteční výrobní letadla trpěla řadou nehod kvůli nedostatečnému výkonu motoru. Tento problém byl vyřešen u Buccaneeru S.2, vybaveného výkonnějšími motory Rolls-Royce Spey. Buccaneer byl také nabídnut jako účastník do soutěže Royal Air Force (RAF) o nové útočné letadlo. Zpočátku byl odmítnut ve prospěch pokročilejšího nadzvukového letounu BAC TSR.2, ale náklady programu TSR-2 vedly k jeho zrušení. Poté následovalo zrušení jeho vybrané náhrady v podobě General Dynamics F-111K. Buccaneer byl nakonec RAF vybrán a do služby vstoupil v roce 1969.

Královské námořnictvo v roce 1978 vyřadilo poslední ze svých velkých letadlových lodí, útočné role převedlo na letouny British Aerospace Sea Harrier a své Buccaneery předalo RAF. Havárie v roce 1980 odhalila problémy s únavou materiálu a flotila RAF byla snížena na 60 letadel, zatímco zbytek byl sešrotován. Konec studené války vedl RAF ke snižování stavu strojů a urychlil vyřazení zbývající flotily, přičemž poslední stroje Buccaneer byly z RAF vyřazeny v roce 1994 ve prospěch letounů Panavia Tornado. Vedle služby ve Spojeném království se letouny Buccaneer dostaly do služeb jihoafrického letectva (SAAF). Do bojů poprvé zasáhly během války v Zálivu v roce 1991 a za jihoafrické pohraniční války.